První, koho potkávám, je místní farář. Vysoký starší pán s vážnou pokojnou tváří, oblečený v černém, v ruce třímá růženec. Doprovází ho ministrant, blonďatý klučík s jasně modrýma očima. Už už se chystají vyjít schody vedoucí k místnímu kostelu, ale jejich kroky zůstávají nedokončeny, jako by nešlo o reálnou scénu, ale o fotografii. Vypadají jako živí, ale jen z dálky. Když před nimi stojím tváří v tvář, dívám se na jedinečně provedené kopie lidí, kteří zde mohli.. Read More
TOSKÁNSKO: udrží tradice?
„V noci tu zase řádili divočáci“, lamentuje náš soused nad rozvrtanými záhonky. „Ale už je na ně políčeno, těšte se na hody pro celou ulici“, mne si ruce a se spokojeným úsměvem dodává, že se stejně musí dopít to loňské víno. Je jeden z mála v této oblasti, kteří ho ještě vyrábí. Toskánsko je mým druhým domovem již téměř dvacet let. Po bouřlivém období studentských let na univerzitě v Pise jsem se, již.. Read More